Pokusy na primátech

Naši nejbližší příbuzní, subhumánní primáti jsou velmi inteligentní a vnímaví a jejich schopnost trpět je srovnatelná s lidskou.

Přesto stále patří mezi tvory, na kterých jsou prováděny mnohé pokusy. Zákroky, které primáti podstupují, jim způsobují značné utrpení,  a navíc, jak již bylo mnohokrát prokázáno, nejsou ani výsledky těchto pokusů na lidi spolehlivě aplikovatelné.

Tato nedostatečná výpovědní schopnost podkopává vědeckou hodnotu všech pokusů na primátech. Příkladem toho jsou desítky let trvající výzkumy onemocnění jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba a AIDS, které dosud nepřinesly žádné významnější výsledky vedoucí k léčbě těchto onemocnění. Neměli bychom tedy konečně obrátit pozornost na jiné, dostupné a spolehlivé metody výzkumu, které by nepřinášely jiným tvorům utrpení?



Svoboda zvířat považuje za eticky nepřijatelné a vědecky pochybné všechny druhy pokusů na zvířatech a jejím dlouhodobým cílem je zastavení veškerých pokusů na zvířatech, ale v tomto okamžiku není z různých důvodů reálné zakázat všechny pokusy na všech zvířatech.
Proto SZ v současnosti usiluje o zastavení těch pokusů, u nichž je to možné, a zároveň se snaží o prosazení systematické podpory výzkumu, vývoje a zavádění metod pokusů bez použití zvířat, které by nahradily stávající pokusy na zvířatech.

Kampaní Nejbližší příbuzní se SZ připojila k mezinárodní kampani Evropské koalice za ukončení pokusů na zvířatech.

Co předchází samotným pokusům?

Každoročně je jen v EU použito pro pokusné účely přibližně 10 000 primátů, nejčastěji makaků a kosmanů. Tito primáti jsou buď odchováni v chovných centrech nebo jsou odchyceni ve volné přírodě či odchováni v zemích jihovýchodní Asie a pak přepravováni do laboratoří po celém světě. Odchyt a držení v klecích pro primáty znamená stres, zranění a strach. Letecká přeprava tyto problémy jen zhoršuje a přispívá k dalšímu utrpení a k vyšší úmrtnosti zvířat. Celkový čas, který primáti stráví v přepravních podmínkách, může být až několik desítek hodin.

Toto vše musí zvířata zažít ještě předtím, než vůbec dorazí do laboratoře. Šetření provedená organizací BUAV ve Velké Británii a v Německu opakovaně ukázala, že opice jsou v laboratořích drženy v malých, celokovových klecích a mívají v nich jen minimální obohacení. Téměř žádná z těchto opic již nikdy neuvidí denní světlo.

Primáti jsou sociální zvířata a většina z nich běžně žije v rodinných skupinách, ale v laboratořích mívají omezen sociální kontakt a jsou nuceni žít o samotě nebo s jednou další opicí po většinu svého života. I pokud však žijí v jistých skupinách, mohou být opice od ostatních izolovány nebo se skupina může kdykoli rozdělit. Není překvapující , že studie laboratorních opic odhalily časté projevy pohybových stereotypií a sebepoškozování, které jsou známkami závažně narušené životní pohody zvířat.

Typy pokusů na primátech

Primáti jsou používáni především pro testy toxicity a dále pro lékařský a základní výzkum.

Testy toxicity

Cílem těchto testů je zjištění, zda je podávaná látka (např. chemikálie či lék) nebezpečná pro člověka. Substance jsou primátům násilně vstřikovány do žaludku, jsou nuceni je inhalovat nebo jim jsou podávány injekčně.
Převážnou většinu (80%) těchto toxikologických testů tvoří předklinické testování bezpečnosti farmaceutických výrobků.

Lékařský výzkum

Na primátech se provádí především výzkum v následujících oblastech:
•    psychologie - vyvolávání různých psychických stavů pomocí chemických látek, fyzických stimulů (elektrické výboje apod.) a zákroků (odstranění nebo porušení části mozku) nebo nastolením stresové situace
•    nakažlivá a autoimunitní onemocnění – např. AIDS (umělé oslabování imunity podobné stavu při AIDS – jelikož mimolidští primáti jsou vůči viru HIV imunní), rakovina (vyvolávání rakovinného bujení vysokými dávkami karcinogenů, radioaktivním zářením apod.)
•    neurologická onemocnění - např. Alzheimerova, Parkinsonova choroba (simulování stavů při těchto nemocech různými zásahy do nervové soustavy)

Základní výzkum

V tomto typu výzkumu jde o zjištění, jak co funguje, spíše než o hledání léčby. V Evropě se provádí převážně na makacích a kosmanech a zahrnuje výzkum fungování mozku, schizofrenie, letecký a kosmický výzkum a výzkum reprodukce.

My, lidé, patříme také mezi primáty, což znamená, že máme společných mnoho vlastností. Jako inteligentní a vysoce vyvinutí tvorové máme schopnost prožívat stres, strach a psychicky strádat. Izolace v laboratořích a chovných centrech nemůže primátům nikdy poskytnout vyhovující prostředí a uspokojit jejich komplexní sociální a další životní potřeby, obzvlášť, když jsou podrobováni procedurám, které jim způsobují fyzické i psychické utrpení. Na konci svého života, který prožijí v laboratoři jako „pokusné objekty“, jsou utraceni, některé orgány rozpitvány a mrtvá těla jednoduše vyhozena.

Aktuality

Ochránci zvířat odsuzují rozhodnutí mauricijské vlády, která povolila pokusy na zvířatech

Mauricijská vláda rozhodla o tom, že bude na Mauriciu nově možné provádět pokusy na zvířatech. Tímto rozhodnutím ještě více utrpí populace primátů na ostrově.

více

Pomozte zastavit pokusy na psech v Japonsku

Vyšetřování organizace Cruelty Free International ukázalo, že v Japonsku jsou každý rok stovky psů použity pro výuku studentů veterinárního lékařství. Psi jsou podrobeni zbytečným chirurgickým zákrokům a mnoho z nich následně zabito.

více

Brigitte Bardot vyzvala Air France k ukončení transportů opic do laboratoří

Bývalá modelka, zpěvačka a herečka Brigitte Bardot se připojila k Evropské koalici za ukončení pokusů na zvířatech (ECEAE) a dopisem vyzvala společnost Air France k tomu, aby se stejně jako jiné aerolinky přestala podílet na obchodování s primáty.

více

© Všechna práva vyhrazena Svoboda zvířat - text s kw na home

tvorba webových stránek ANTstudio.cz