Přestože jsou již tzv. alternativní přístupy na řadě vzdělávacích institucí používány, studenti mnoha středních a vysokých škol biologického zaměření jsou během svých studií stále nuceni provádět klasické pitvy a pokusy na zvířatech. Každoročně tak kvůli vzdělávání zemře jen v ČR několik tisíc zvířat. Studentům jsou pokusy na zvířatech často prezentovány jako „nutné zlo“ a na zvířata je tak pohlíženo převážně jako na materiál, což může vést k postupnému znecitlivování mladých lidí.
Studenti s „tradičními“ postupy často nesouhlasí, ale bojí se dát najevo své výhrady a riskovat tak problémy s vyučujícím (např. zhoršení známky, neúspěch u zápočtu nebo zkoušky). Nezřídka se stává, že jsou studentovy argumenty zesměšňovány nebo mu je doporučeno, aby změnil obor. Mnoho studentů ani vyučujících bohužel neví, že studenti mají právo pokus nebo pitvu zvířete usmrceného pouze za tímto účelem odmítnout.
Zmiňované „tradiční“ výukové metody jsou sporné nejen z etického, ale i z pedagogického hlediska. Stejně jako ve vědě, je i ve vzdělávání kladen stále větší důraz na nové, progresivní a efektivní metody. Tyto metody buď nevyužívají zvířata vůbec nebo pouze tak, že je to pro ně neutrální anebo prospěšné.
Většina pokusů na zvířatech ve výuce je stále invazní a zahrnuje pitvy i pokusy v anatomických, fyziologických a farmakologických experimentech a při chirurgické praxi. Invazní používání zvířat může být kritizováno hned z několika hledisek:
Zvířata jsou poškozována, když je omezováno jejich přirozené chování, když je jim způsobována bolest nebo jsou zabíjena. Trpí při odchytu a při transportu, trpí pokud jsou chována a rozmnožována v zajetí, když jsou zabíjena kvůli pitvě a když jsou použita k pokusům.
Všeobecné vyhýbání se diskusi o etice používání zvířat a alternativ v rámci přírodních věd představuje lekci z etiky: že totiž na etických zájmech nezáleží. Styl výuky na mnoha školách studenty podprahově učí, že život je laciný a zvířata mohou být považována za věci na jedno použití. A když věda existující etické vakuum přijímá nebo vysílá podobné odmítavé signály, důsledky mohou být a jsou jak pro vědu samotnou, tak pro společnost velmi vážné.
Mnoho studentů nemá na výběr, zda se na invazním používání zvířat bude při praktických hodinách podílet a nemá odvahu na protesty a námitky. Alternativy často nejsou k dispozici a vyhlídka povinného invazního používání zvířat bezpochyby odrazuje některé studenty od případného studia přírodních věd. Ti, kteří se rozhodnou se studiem začít, však nemusejí do posledního okamžiku vědět, co se od nich očekává a mnoho z nich je tak nakonec donuceno změnit kurz nebo úplně odejít kvůli hrozbě akademického či psychologického trestu. Takováto diskriminace je narušením jejich občanských práv: všichni studenti mají právo rozhodnout se pro neúčast na invazním používání zvířat a mít přístup k výukově hodnotným alternativám.
Pro vědecké profese je závažnou ztrátou, že právě kvůli invaznímu používání zvířat někteří studenti do příslušného studia vůbec nenastoupí nebo ve studiích přírodních věd dále nepokračují. Je to špatné jak pro vědu všeobecně, tak pro humánní výzkum, zvláště kvůli diskriminaci dobrých vědců - těch, kteří jsou ochotni kriticky myslet, těch, kteří s alternativními metodami běžně pracují a těch, kteří dosud neztratili úctu k životu. Uvnitř okruhu vědců se diskriminací mladých vědkyň navíc prohlubuje trhlina mezi pohlavími – citlivost a úcta vůči zvířatům je často (ne však výhradně) projevována ženami, které se nemohou ztotožnit se současným systémem.
„Když jsem studovala, nebyla jsem si tak docela jistá, zda chci být veterinářkou. Kdyby mě tehdy nutili do experimentů se zvířaty, nestálo by mi to za to a studia bych ihned ukončila. Myslím si totiž, že děláte-li pokusy na zvířatech, otupíte vůči nim a pak se začnete stejně bezcitně chovat k ostatním zvířatům a asi také k lidem. Proto se domnívám, že je velice škodlivé dělat pokusy na zvířatech – nemáte ke zvířatům takový respekt, jaký byste měli mít.“ – Dr. Tannetje Koning, veterinářka, Zeewolde, Nizozemí.
Několik studií potvrdilo, že studenti veterinární medicíny po výukových kurzech znecitlivují a není pochyb, že invazní používání zvířat k tomuto procesu přispívá. Takováto změna psychiky má nesmírné následky pro veterináře jako individuality a pro společnost jako celek.
Se zaměřením na biologii napsal George Russell v roce 1972 do měsíčníku American Biology Teacher následující:
"Experimentování tohoto druhu může vést k systematickému a postupnému poškození schopnosti jedince cítit a způsobit změny osobnosti, které jsou, podle mého názoru, patrné každému i bez formálního psychologického či psychiatrického školení… Chceme toho příliš, když se snažíme znovu zavést úctu k životu a rozšiřovat lásku a obdiv k živým bytostem?“
Další kritika se týká pedagogiky a studijních zkušeností. Mnoho studentů si stěžuje, že se z pokusů na zvířatech nic nenaučí, že nejsou spolehlivé, a že už je jen chtějí mít za sebou. Stres, spojený s etickým konfliktem, může vyvolat velmi špatné prostředí pro studium.
Zvířata se stále ve výuce používají, a to i přesto, že existují desítky publikovaných akademických studií, které ukazují, že z akademického hlediska se studenti používající alternativy učí rovnocenně a v některých případech dokonce lépe, než ti, kteří používají tradiční pokusy na zvířatech.
Za předpokladu, že většina studentů přírodních věd zvířata ve své profesi nikdy nepoužije, má současná praxe pochybný význam. Někteří studenti se zvířaty budou pracovat – například veterináři a někteří biologové – ale existence příslušných kurzů používajících alternativní přístupy po celém světě dostatečným důkazem k tomu, že staré přístupy již nejsou potřeba.
„Vytvořila jsem kurz, ve kterém studenti získají dobré znalosti a zkušenosti z oblasti fyziologie i bez experimentů se zvířaty. Mou základní normou je kurz bez pokusů na zvířatech, protože ty nejsou nutné. Existuje celá řada způsobů jak demonstrovat fyziologické principy, při kterých nejsou pokusy na zvířatech potřeba.“ - Prof. Kerstin Lindhom-Kiessling, Katedra fyziologie, Univerzita v Uppsale, Švédsko
V současné době již studenti v mnoha zemích absolvují studium, aniž by dělali pokusy na zvířatech. A možná jsou pro své profese lépe připraveni.
Ze studie provedené organizací Humane Society of the United States (HSUS/Humánní společnost Spojených států), která porovnala výdaje za pitvy zvířat a použití alternativ, vyšel najevo značný finanční rozdíl – ve prospěch alternativních metod. Počítačové programy mohou vyžadovat vysoké počáteční investice, pokud v daném oboru existuje nedostatečné hardwarové vybavení, ale výdaje se časem získají zpět. Pak následují výhody další: redukce konfliktů mezi studenty a učiteli, zvýšení počítačové gramotnosti a pozvednutí reputace školy.
Evropská konvence 123 prohlašuje, že v základních vysokoškolských kurzech by studenti neměli používat zvířata vůbec. Evropská směrnice 2010/63/EU uvádí, že alternativy by měly být použity všude tam, kde existují. Mnoho národních zákonů se shoduje v prohlášeních, že alternativy by měly být použity všude tam, kde je to možné. Některé země mají také zákony zakazující použití zvířat na některých stupních vzdělávání a zákony nebo nařízení chránící svobodu svědomí a právo na ohrazení se.
© Všechna práva vyhrazena Svoboda zvířat - text s kw na home
Tvorba webových stránek na míru ANTstudio.cz